Na břehu Sázavy

Cítím zášť, cítím vinu
Zajdu si k řece, hledím na hladinu
Třeba se dnes ještě nepominu

Jako by vlnky té Sázavy
odnesly po proudu všechny mé obavy
Nevím už co bych více mohl chtít
Toto místo budu vždy ve svém srdci mít

Snad mě již nikdy nezastihne hrůza
Když tu na hladině zjevila se múza
A podivnou radu mi špitla:
"Nikdy se nesmíš proměnit v kripla"

Co to je za nápady
dávat mi tyhle rady?

Zašel jsem k řece, hledím na hladinu,
třeba se dnes ještě nepominu...