Anotace: Báseň uvažující nad tím, jaké by bylo, kdybychom dosáhli jakési "absolutní radosti".
Když teplo těla pocítíš,
či spatříš krásu v hojnosti,
tak do mysli, kam nevidíš,
přistanou střípky radosti.
Jak zjeví se, tak ztratí se,
když myslí projde chlad.
Kam zmizí že? To neví se,
jen jdi a dál se bav.
Jak každý ví, tak střípky dí,
že spojením cos stvoříš.
A zrcadla střep nevidí,
co vidí, když ho spojíš.
Tak sbírej blázne střípky dále,
pročpak asi mizí?
Dřímej v kráse, top se v chvále,
než přijde ti svět cizí.
Prožít si radost, nežli v trysku stádo času / ji do hlušiny země zadupe.
Pěkná práce*
24.12.2021 00:25:52 | šerý