Kousky nás, básníků

Co když do básní vkládáme kousky sebe,
trháme se a rozdáváme těm, co je čtou?
Milionkrát, ale jen jedinkrát,
darujeme se, ale obereme,
a potom, jsme o kousek chudší...
Třeba že jen o kousek, ale o který?
Záleží na něm, nebo ne?
Jsme... i bez něj?

A když člověk napíše příliš mnoho básní,
co z něj zbude?
Docela se rozdá, nezůstane z něj nic?
Ba ne, bude dál.
Vícekrát a všude možně,
ztratí se a znovu najde,
zmizí, ale objeví,
otiskne svůj vodoznak,
zapíše svým písmem,
a i když mu dojdou slova a umlkne
navždy bude slyšet.