Osvícený
Jak čas v mase rány hojí,
pootvírá se z okenic,
ten průvan zbylé existence,
která zmrzla v led,
a lidské schody z nebes se zbortily.
Už smrt podřepuje v podzemí,
není pekla ráj,
to pero hyzdí bol tvářemi,
přec pro křehkost je bito bytí,
po bílých stopách seveří.
Nad marnivosti živáčka,
je jméno osudu,
pod jakým se ukáže čin,
schovaný v sudě moku,
kde modrá jeho půlka,
aby osvícený narodil se znova.
Levituje si posmrtnost
v ohrysku duchů šepotání,
kdy déšť už vláhy sťal,
a zeschlo tak z popela žní,
aby se stránky na smyčec bodaly.
Vrať se mi smrtihlave
ty kráso stvořená k idejím,
ztrať se !
Přečteno 128x
Tipy 12
Poslední tipující: Fialový metal, Sonador, Vivien, Kan, šerý, paradoxy, mkinka
Komentáře (11)
Komentujících (5)