V neznámu

Kde jsem se to ocitla?

Proč stojím ve středu neznáma,

v naprostém prázdnu,

na břehu moře, 

a nemohu dohlédnout na druhý břeh?

Trápím se,

tápu,

nevím,

co mám dělat...

V pohodlí na pohovce,

ale tak bezmocná,

sedám na kolo,

jdu na projížďku bez cíle. 

Vrátím se,

zasednu k večeři,

a jsem zpátky na začátku.

Prohlížím mapu ve své mysli,

pátrám v srdci, 

jeho kompas je tak nejasný,

chvíli ukazuje na jih,

pak na sever,

až se bojím, 

aby nezkolaboval. 

V hlavě chaos,

v srdci zvláštní chvění, 

jsem zmatená.

Vytáhuji žaluzie, 

pouštím dovnitř světlo, 

ať projasní mi myšlenky,

ukáže cestu,

najde správný směr. 

Protože vím, 

že sama to nezvládnu.