POČÁTEK

vytáhnu svět na světlo boží

dům pak lecjaký k zemi složím

pohnu horou sémantikou boží

jsem ten co není tak hned rozpoznán

omotán cáry obvazů ze své operace

vzal jsem sklapel operaci svého srdce udělal

potom on nebo i já vstal zazněla salva trochu klamná

potrestám všechny kteří ve mne nevěří

proměním vás všechny v prostoduché pápěří

vstříc zářnějším zítřkům na proti jim poběžím

utnu co přebývá zatknu medvěda za to že žere med

včely že ho vyrábí jako slaboduché slaďoučké hedvábí

utíkám si v mlze drze na krok nevidím

sedám na zem značně přemožen

plíce píchají mně jako nože v bitvě rozhodné

usnu snem malého batolete uminěně

zkrátím zkratky na nemohoucí ostatky

na stroji ušiju si matky 

splatím všechny splátky 

uhnízdím se na komíně jako čáp

už nebudu řídit žádný vehikl nebo křáp

vytáhnu si z těla úzkostnou poruchu

vymačkám všechny chronické deprese

z okna vyházím sociální fóbii

pak se potichounku jen tak lehce zabiji

skokem nepatrným z nějakého malinkého mrakodrapu

 jo jump si skáknu 

krev se o beton drze roztříští

tělo se oddělí na různé nevhodné k žití součástky

budu jen bordel co se následně ujistí že šlo o mě

vhodí do pytle co se pak bez povšimnutí pod zem uklidí

dá se do zavřené rakve jo asi takhle nějak si to zařídím

tak sbohem světe měj se pěkně víš jak nedělej téhle zemi ostudu

buď hrd nebo radši naň prď to tvé rodinné stříbro myslím ten vsudepřítomný rasisimus