Jestli iluze
Jestli iluze
zkrat nyancí už zpovídá
ty přístupy a nástupy
s okolního soukolí
stínů a světel.
Zpytujme své svědomí
není možno soudit
nedokonalost se zhmotňuje
v podstatě u zrcadla
kde to leptá rysy
co by charakter svých činů
pozabil kruté násilí
jakého se dopustil.
Kdo prohýbá s empatií
se ulomí jako nic
jako přeschlý pahýl stromu
jako zjizvená srdce
která již tolikrát zakusila
a s ní i nátura
senzibilova vědomí
u zkostnatělé konstrukce
lhářů a jejich dvojníků
v nich spolčených
k hrobům černých smutnic.
Časem se vyčasí
kdo ví jestli naše dobrota
bude po zásluze odměněna
a přijde k sluneční duši
když chceme s ní srůst
s kořenem symbióz
a vytyčit vlajky spolu
aby zavlál prostý klid
k lidu blahoslaveném.
Sen se mi o tom zdál
tak nevím
jestli iluze
nejsem Já...
Komentáře (10)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
S dobrotou, tak nějak, přirozeně. Nemusí pokaždé trapem utíkat, stačí, když udělá další krok.
03.05.2022 15:58:26 | Vivien
nejsi iluze... ach, někdy to bolí, ale stejně to stojí za to;)
tuhle si ukládám Dejve*
02.05.2022 09:01:05 | Sonador
Pohladila a potěšila.
Co víc mohu říct.
Ať vše se daří ...
Ať je jich víc !
Krásné odpoledne Dejve.
01.05.2022 13:41:20 | Fialový metal
Moc pěkná poezie se zapracovanou úvahou, o dobrotě člověka. Nuže dříve se měl "dobrák" za úcty hodného člověka. Uřícená a hrabavá doba dobrotu ponížila na neschopnost žít si dobře a "chudnoucí hloupost."
Cituji: zkostnatělé konstrukce lhářů a jejich dvojníků... konec citátu, tu byly a budou stále. Jen ty podmínky k jejich bytnění, by naše společnost měla korigovat. Iluze, je sama, jen iluzorním snem. Ale je to světlo v džungli.
Tak příteli, už napřímíme ducha. Je máj, a ten vždy nalevá z bystřinek čisté vody. Užijme si a zhluboka se nadechujme. Ten kyslík stojí zato*
01.05.2022 12:18:38 | šerý
Četla jsem několikrát.
Myšlenky jako brokát.
Podvědomí maluje.
Víra je silná a mluví.
I duše skromná
v dobrém zní z tajemna.
Jádro dobroty z nekonečna.
01.05.2022 11:47:25 | mkinka