Anotace: Lyrická báseň
nepoznána úzkost naivně umanutá
sny prolhané ukotvené pod vodou
krok do prázdna jednolitá procházka
běžím v moři proleženin z bezvědomý
umořen poté do pochybné reality vnořen
krajíc chleba spadl umíněně na bok zjevně jemně
zrada ušpiněna do zpěněného hrdla dotvořena bídně
ničím prý ona ani nepohrdla dál se jízlivě kurážně měla
pod ochranu křídel svých vzala stručnost bytí zde hle mře
již není za co se skrývat korouhev se musí hýbat
příštích chvil nandaných až po okraj bezostyšnosti
cítím příval emocí zírám obhlížím ten polomrtvý svět
zorné pole mé poseté hroudami rozpadajících se lidí
nic nemusí počkají až se rozpustí na nemohoucí nic
tryskající změť ututlaných zvěstí řvouc na memento
kdo tyto okolnosti tuší je zcela utkvěle umrtven
ráznou zbraní v pozadí vidím lidi na zem padat úkosem
zde v tento moment je už přítomnost rozkvetlá
nebo minulost ukrytá v balíčku budoucnosti
kde je ta hranice mezi realitou a snem ukrytým kdesi
tajné věci položené nastražené na tebe tak kurva kde jsi
nandej si na talíř hrůznost světa pojídej lze-li klidně
posuň to sousto líně do útrob svých nedůtklivých
nesahej na dno to je snadno k mání při vleku dějin ucouraných