Já flétnicky
Já flétnicky
co se kráčelo křižovatkami
a nevědělo
kdy to skončí v knize
divých tanečnic samby
našich předjímání.
Co ta marnivost života
která tak ubíhá
a krátí se
s cigárem v puse.
Zlomek toho
čeho dosáhnem
máme ve svých rukou
ale i tak
to jednou vyhasne
a revmaticky uvadne.
Milujeme nepřátelské hranice
vykřičník
boj
spojenectví nalezeno.
Jsme tu pro druhé
i kdybychom vypustily duše
a vrátily jej
k ostatkům Božím.
Budiž bijí okrasy
ostrohranou k viděním
tak v blátu se rodí éra
nových mimozemšťanů.
Zahlédl sem komára
co mi štípnul kapsu
a potekla tu krev
co se rozvinula v květ
v mřížích černých
z prokleté básně Baudelaire.
Tak sbohem
zrzko můrná
už jsi mi lásku
na kůl v srdci zarazila
odpojuji
příjem
a v kanálu uhnívám
Já flétnicky.
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Hm, naprosto souhlas s Viv a Son* Ale mě nej "Budiš bijí okrasy / ostrohranou k vidění / tak v blátu se rodí éra / nových mimozemšťanů." Krásně propracovaná poezie*
Ten konec je opravdu až bolestným na dřeň. Uf! Hned jsem si raději kompenzoval výhledem z okna na rozkvetlé šeříky a pocuchal nos vůní. Na jaře mám slabé kosti a pod tíhou se prohýbám.
11.05.2022 11:50:27 | šerý
Komáři bývají velkou inspirací asi .) povedená
11.05.2022 11:12:42 | Constantine
***
11.05.2022 09:45:32 | Dejvis
Ať básně hřejí lidské duše,
jak tóny zobáčků bez plyše.
Ráda zpívám tiše a tiše.
Tón už klouže.
Ps ještě druhá sloka
11.05.2022 09:57:25 | mkinka
Flétna zpívá krajinou.
Ptáčkové pokynou.
Příběh míří planinou i nížinou.
Už svítá odmocnina na druhou.
Báseň má pramen života i moudrost ze světa.
Potěšen je poeta - pocta citu v květu rozkvétá.
To uvnitř je Boha , mysli, štěstí šlápota.
Potěšení éterické vize jasu palety
a jsoucno má víru i šťávu a výkresy.
11.05.2022 09:43:18 | mkinka