Anotace: Lyrická báseň
děj se stal nikdo nepovstal
nezatleskal ve stoje ovace
uveleben v provaze tak si tu lebedím
trochu to škrtí ale já nejsem smutný
jen slepě v útoku slz jenž prostupují mnou
cloumám tím tělem hle co řekne jen hekne
asi mu není zrovna nejlépe a ani do zpěvu
je v maléru negunguje je někde zpřetrhané
někam hnané než se tak stane cítí se obludně
nevlídně tekoucí život mezi prsty těče a kape
lape po dechu hledá někde útěchu a ta nepřichází
něco mu schází je pln sazí vroucně hledal odvar štěstí
jako dar mu daný neoddiskutovatelný zrání zmar
v ruce mačetu něco si useknu třeba jen nějakou hlavu
nebo dvě aby mohli spolu konverzat nu třeba o počasí
ztrácím důvěru ponechávám jekot zvaný nemastný brekot
jsi jen kokot nebo se jen tak tváříš sociálně zcela nevypočitatelný jsi
zním si poslouchám sebe jsem hned tam vedle tebe ale stejně stále zebe
nenáročné nebe na údržbu nelopotí se prostě je a hotovo tak jen dotoho
do čeho schlíple ptám se no zkus třeba létat zvířata to umí přeci nejsme nuly
tak jo já to zkusím vystoupím na nejvyší hory brr je tam zima skočím tedy shůry
letím staletími vidím vše jak ten svět začal a jak skončí za několik milion chvil hni si
jsem tu a asi někdy zdechnu pod nánosem prachu najdou mě a pak ještě pověsí mně
nezaujatě prostě jenom tak lynč takový obyčejný no znáte to lidská masa nenávisti trasa