USNI

narodil se vztek 

byl ještě docela malý

chodil po čtyřech 

ale už rozdával rady

jak někoho na rozcestí svést

rozehrát symfonii strachu

do života někomu se plést

vzduchem se trpělivě line

ta emoce zrozena dán ji pud

vystrčí své ostré zoubky zahryzne se

a nepustí dokud nevytrhneš vzlyk

krev jako řev těla strmě naříká

jak z toho těla náhle podle uniká

kampak jsi se vydala vytrvale se ptám

hraji takovou hru je lehce podivná

jsem v ní sám sic útoky rudé podnikám

nepřipraven na to vše když tě život odmítá

má tvář nechápající lapá po usměrném dechu

je to k vzteku lámat ocelové pláty beze ztráty

září světlo jasné tak co kdo ho zhasne

umrtví rozkryje této události zaryté mlčení

pomaloučku tlumí se než rozkol nastane

povstane mátořivá pohodlná zázračná noc

vchod do exitu zahnán do kouta vříská naříká

utíká bos jeden krok další den utrpení beze slov