Mrakovlády

Mrakovlády
prší hrší jenceleje
vpíjí k hlíně
kam dešťovky probíjejí cesty
k úrodám chvění
Zem
do průlomů zkamenění
dýchajíc po více kamení
než si ponese tíha
kterou se potácíme dosmrti
byť osudy světí dál
v dáli smítka čas
když kapou plané rozumy

nejsme světlice
jen hrdlice bolehlavy smíří
a svět houslí je bájný sen
v nocích opitého měsíce
zaslíben ozvěnami lekoucím

jak My lidé křepčíme

tím bloudivým šumění


co lesy k nám skryjou

ty svatá vyslyšení


ztišena splétáním vinou
přeminulých životů
tvého olistění
bezvětří

neuchopitelna.