Jen slova slova všude stále zní –
u nekonečna pouze neznámý
poznává ticho zcela nevšední
Nenávist křičí spolu s hvězdami
u konečného mraku trpění
ve stínu údolí pod horami
Hledáme přesto nová znamení
ve kterých končí život v necitu
a my jsme hrubě davem zraněni
Jen hlupák hledá jisté v úkrytu
ve kterém osud doby nezmění
pod nebem ztráty modra blankytu
Obrovská báseň. Zdravím od kočiček.
21.09.2022 10:37:48 | mkinka
Nic moc. Pouze pokus o tercínu. Nu což - vymyslel to Dante. Já jsem proti němu neumětel. V Česku to zatím (kromě Vrchlického) - pokud vím - nikdo nezkoušel. Proti Božské komedii jsou ty mé verše ubohé.
Nel mezzo del cammin di nostra vita (a)
mi ritrovai per una selva oscura (b)
ché la diritta via era smarrita. (a)
Ahi quanto a dir qual era cosa dura (b)
esta selva selvaggia e aspra e forte (c)
che nel pensier rinova la paura! (b)
21.09.2022 10:56:51 | ARNOKULT