Jako sponky ve vlasech
sepnuté dlaně,
účesem je přemítání.
Duchové, stíny, pokoutní svatí,
silnější jsou vedle tebe,
spící metafory noci
na okraji modlitby
a zase do tmy
já vkráčím
jako dým zpátky do ohně,
ani hřeben potom nepomůže…
Mám ráda sponky. Toto je pestré ve vyjádření jako mozaika, co stéká prožitkem vykouzlení.
05.11.2022 18:12:27 | mkinka