Andělů arch

Vosy hrdě bodají slovy
srdce stoná
a neklidem vrávorá shluk
jež přísluší nejapné smrti
zařezanou sráz na krkavici.


Přičichmeme si květnatě
k této růži umělé
voní hořkokysele
a jak básní po rtech
už zjizvených zklamání
z pomsty.


Hra a světlo divadla
to loutky z masa a ctností
ručí na provaze titěrna
svým hříchem hlodokosti
vykované z nemoci znetvoření
což vymře na kahánku lidská rezistence
po zbytek nečasů metafor
se vyklube z ospalé díry
naše nepozhasínaná křídla

andělů arch
z kříže mučednických spárů.