Aleluja

Zima
ta čachtická paní
pálí

a třese se za oknami v rouchu
z čarozářných vloček
jehož sme svorně přikrytí
jako z ledů sochy porcelánu
z nichž se vytesá mýtus
o tom stařičkém sedláři
co tak v kamnách rád přitápěl
a my schoulení k věnečku
jej cinkáme k vránám
aby v brzkých hodinách
rozprostřely hejna peří
po větru upletených čepiček
rozhněvaného seveřím.


Letíme k vrcholům sivým
a ozýváme se k půlnocím
oni hvězdami protančí bály
z prskavek blýskavých planet
to pohoupá svícnem knotu blahoslavený
aby si lidé zpívali v kostelích


Aleluja
Aleluja

a objali se z každičkého dne stvoření


Aleluja
Aleluja.