Mezi kostmi

Mezi kostmi

číhá život.

Na stromech rostou růže,

aby k nebi byly blíže

s prosbami o klid.

A naše tváře…

oči zalepené žalem prahnoucí po výhledu,

ale stářím není obdařena zem

jako kukačky rozdrcené dlaní.

Ani jedna kapička nepřijde na zmar.

A někde drhne

mezi kostmi.

Necítím.

Ještě ne…