Na trn úmrtí
Srdce
Srdceš
kloveš z mého vědra cit
přeteklo to vtáhle
do opruzenin a motolic raníce
tak mokvá krása přešlá
nade více hlasná
z mocí hladomorů
toť stravy živných přeludů
a Boha bohů slovesných.
Ohluchla mi děvka
ve stáří hnilob
co by snít bych chtěl
jímž jsem odsouzený
jak vězeň hvězd odvěkého soudce
s konečným to podpisem krvích žal
a ztrestáním.
Žel nemáš ráda
nyní už děvečko své vnady zahořklého jitra
vůči lascivnosti Luciferova řádu
po kolikách sexuálních stanic.
Srdce
Srdceš
neodbije tlak razií v jas
a nerozjasní se pražádný den za jiný
a za přítmé vděčnosti rtů
ty nemilučká schízo
jsem dojatý na trn úmrtí
u trnitého plotu bezdechů v zmar
čekám na čekanku do října odchýlené květovlády
růžé tiš opony sklové.
Přečteno 149x
Tipy 14
Poslední tipující: šerý, Iva Husárková, Frr, Psavec, Fialový metal, Imaginant, mkinka
Komentáře (5)
Komentujících (4)