DOMOV JE VĚČNĚ TĚKAVÁ TOUHA

 

 

DOMOV JE VĚČNĚ TĚKAVÁ TOUHA

 

 

domov je nestálá veličina

bez níž je ale těžké žít

dítě bez domova

je kocábka bez kotvy na širém moři

s níž si cloumají vlny a vítr

přičemž netuší

zda a kdy vůbec najde svůj vymodlený přístav

 

ti šťastnější se do svého prvního útočiště rodí

než je opustí až přijde jejich čas

touha je žene za novým domovem

který si ale musí sami vytvořit

aniž ví často kde a jak

 

ne každému se to ale zdaří

marně pak hledá bezpečí nazdařbůh

až se stane osamoceným trosečníkem

v nezávazném prostoru falešné svobody

 

kde není pevný bod zázemí

o nějž se může opřít mysl při výpravách k příštím nadějím

tam zrádné víry rády stahují do hlubin

kde výkřiky zoufalství utonou v temnotách ještě pod hladinou

 

každý tak svůj pravý domov neustále hledá

(i ten co ho zdánlivě má snadno po ruce)

aby se mohl v případě potřeby ubezpečit o jeho existenci

protože jenom takový domov není pouze domnělý

který dokáže přebít pocit osamění

v rozhodujících okamžicích mezi bytím a nebytím

 

ti nejzoufalejší pak právě v nebytí

doufají nalézt svůj absolutní domov

v němž se i svíravá touha nezůstat navždy sám

smí rozplynout ve věčném zkonejšení

 

 

 

 

 

Praha, 6.1.2023

 

https://www.youtube.com/watch?v=BdNVZnRg8qg