V mžiku elektrizace

Kdo by byl za milence
kdyby neměl ženušek a pánů
po všech čertech zhulených
ójééé
v klecích vášní čpěje nemilostí výheň.

To se ví
ta touha z nouze marná
že chce rozdovádět kdejakého kance
a zatlouci mu hřeben do vlasů
to potom se rve nerv na krev
a řvát jako pardáli po večerech budou
až lustr to neunese.



Podvádí se všemožně
inflagranti
břit a led

inkognito
to samet kůže prodýchává zhrouceně
tak či onak
srdce se ztmaví a potrhá na kusy
a nezbude zhola ani chmýříčka.


Přijmi svůj narcismus za kýč
nehleď do prázdna kanálů
vysni si jednu věc
tu zahoď ze mdlé mysli
a představí se ti vnadný cit
který nehodlá hibernovat
nýbrž ve tvém brnění si vydobýt
klaviaturu oživené důstojnosti
do výkvětů heroické svobody.



V mžiku elektrizace vok
jsi romantik a břídil kadencí
jež spáříš ulovená lýtka čelem vpřed
a pozpátku jej navnadíš svrženým jazykolamem.


V této dobovosti
ti péro laxně prdne
což potkan si na něm uslintaně pochutná

no pfuj!!!



Po sukních již díra jehlou nepoleze

Lásky mají svědivá temna
a sebevražedně potemnělá vyjí


chladným polibkem obnažené psychopatie.