Blouzním bláznem

Slyším štěbetání
a cítím ho
je mi svěže
jen tak tu být
v tom utišení míru
a navnímat květy puberty
bez nich bych nemohl vzlétat zde
přec jsou slokami notací
a silami tvořivých sláv
co mne zkrášlí srdce bláhové.



Unáším se tím
a neumím nemilovat
i zahořklost fen půvabů
toť má strava ducha
den je každým snem zářivějším
uspávám se z toho v nepaměti
a odrážím se k labuti
v černém vtělení
ta urozená z peřích vášní krmená
vládne mým steskem po ní.



Rozbíjím šípy snění démona
aby má láska andělská žila i nebyla

odvětrávám peklo slunci břitů mé

kdyby sis to rozmyslela žel dříve zřít
hlas božský

kyne ti však ňadro relikvie zrůdné

ah sem to ale štukatér
smyslnosti

blouzním bláznem
v mlhách.