V městě starodávném
V posledním ze svých dní
Pomalu kráčí muž
Na cestě poslední
Zde vzhůru kráčí Ježíš
Ruce na kříži rozpřaženy
Po své cestě sám
Opuštěn lidmi všemi
Zde vzhůru kráčí Ježíš
Konec je blíž a blíž
Nese si své břímě
Nese si svůj kříž
Zde vzhůru kráčí Ježíš
Co lásku dával všem
Však na své pravdě trval
Byl pro ni odsouzen
Co znamená ten příběh
To snadno pochopíš
Když dokážeš přijmout
Že každý má svůj kříž
Že každý má v srdci lásku
Může ji druhým dát
A vzdor nepřízni druhých
Si za svou pravdou stát
Po příběhu starodávném
Zbyla dnes jen tradice
Koledovat s pomlázkou
A barvit kraslice
V moderní však době
Všechno staré mizí
A tak i tahle tradice
Nám bude brzy cizí
Jé, to je debata:-) Mě se básnička líbí a o kříži a utrpení by se dalo povídat hodiny. Ani křesťané by se mnohdy neshodli.
08.04.2023 15:42:16 | Stanislav32
Ano, každý to vnímá po svém. Je to tak dobře, nejsme mravenci, jeden jako druhý :-)
08.04.2023 15:49:34 | kozorožka
Čekala jsem, kdy se ozveš :-). Má úplně pravdu, ale ta báseň není o ničem z toho, je symbolická (a jak je vidět z dalších komentářů, ostatní to vidí :-)). Pro mě a mnohé je kříž symbolem utrpení, které patří k podstatě lidského bytí. Pomáhá mi (a mnohým) najít jeho smysl, a tím se mi lépe nese. Není nikdo, kdo by netrpěl Znáš snad řeckou báj, kdy jedna žena pomohla Diovi a mohla mít jedno přání. Přála si, aby její děti nikdy netrpěly. Na místě je zabil. Drsné, ale jasá zpráva. Utrpení se lze vyhnout jedině odchodem na druhý břeh. Děkuji za ocenění a jiný pohled mi určitě nevadí .-)
08.04.2023 09:57:11 | kozorožka
Jo, máš to ale kříž a já také .) To by měl mít ale podle tohoto tvrzení každý všude u sebe doma samé kříže, žijeme snad někde v márnici? Ne, je to nesmysl .) Báje znám celé, už od malička mě fascinovaly personifikace, a jak lidé přejímají jako opičky fantaskní příběhy, samozřejmě negativně pro náš současný život. Ve všech kulturách je to stejné, jen jiná jména etc. To znamená, že mají originální a jediný původ v minulé civilizaci. Nebudu zde třeba rozebírat formu policejního státu starého antického Egypta a jiných, ale souvztažnost tam je. Zotročit lidi myšlenkově a energeticky pro jisté účely. Pokud se lidé sami dobrovolně podvolí této síle, nemají nad sebou plnu kontrolu. Je jedno, všechna Abrahámova náboženství jsou stejná. Je to hnus velebnosti .)
Utrpení, ano, skrze něj cítíme, že jsme na živu, ale taky to má být hnací motor na zlepšení přeci. Neštěstí nás má hnát ke štěstí atd. Stačí víra monetárního systému hodnot. Ale hlavně k věci, poezie by nás měla dělat lepšími, nikoliv horšími, nu což, také se to neděje, proč? To je na každém .)
08.04.2023 10:37:31 | Constantine
Rozumím tvému sdělení, ale já nemám za symbol kříž jako takový. Ano, ten sám je i pro mě symbolikou umučení. Mám na mysli symbolický obrat "nést svůj kříž". Je to podobné jako "slunce v duši". Slunce bych tam mít fakt nechtěla. Nebo kámen na srdci. Fuj. Stačí mi zubní kámen. :-)))
08.04.2023 10:41:56 | kozorožka
Jenže nést si svůj kříž a slunce v duši - je trošku něco jiného .) Slunce v duši je odkaz na horoucí srdce, kde vlastně tam skutečně něco jako slunce máme, a proto nám sebrali padesátikorunu - papírovou, že? .) Kdo nemá slunce v duši, tak není živý! Kdežto bez kříže se lidi obejdou, je to horor, opravdu někdy .)
08.04.2023 10:44:25 | Constantine
Myslím, že bohužel každý chvíli v životě, a někdo celý, nese svůj kříž, nebo prostě utrpení, v principu je to jedno. Ale i tak lze mít slunce v duši. Jsou to dva póly, které se nevylučují. Tak to mají podle mého moudří lidé. Kdo propadl utrpení a zahořknul, ten svoji životní zkoušku nezvládá. To je mé vidění světa. :-)
08.04.2023 10:48:14 | kozorožka
Je to kříž, vskutku .) proto píši o nepochopení tohoto významu .) Polarita je jen iluze a paradox myšlení .) jedna část nedělitelného celu. Ale pokud jsou lidi posedlí představou kříže, je to jejich věc .) posedlí jsou pak asi i ve skutečnosti. Smutné.
08.04.2023 10:54:20 | Constantine
No teda, tady se rozjela diskuze:) Mě to nedá a přidám se se svojím možná scestným výkladem o kříži:). Netřeba vytrhávat z kontextu příběhu. Ježíš vzal svůj kříž na záda, byl ukřižován, zemřel, vstal z mrtvých. Vnitřně to ke mně promlouvá vlastní řečí. Můj kříž, můj osud, jsem na něm ukřižována, tím končí utrpení osudu a vstávám z mrtvých. Nic víc:)
08.04.2023 10:54:19 | paradoxy
Budiž ti zem lehká, milá paradoxy .) taky se to křižáky hemží,)
08.04.2023 10:55:32 | Constantine
Zcela nepochopen koncept náboženství .) symbol ukřižování je k smíchu, proč by někdo dával tento symbol? Symbol něčí smrti. Je to výsměch! Výsměch hloupým lidem, nic víc. Myslíš, že když někdo někoho zabije třeba kladivem, tak potom jeho matka bude nosit na počest jeho smrti kladivo kolem krku? Haha .) ale jsem asi pomatený, či nevím o čem mluvím? Možná .) Jen konstatuji.
Pak zde nechápu to, proč je zde kombinováno pohanství s křesťanstvím? Původní tradice dejme tomu. Proč není vysvětleno třeba to, proč má pomlázka specifické barvy a proč zde není jejich význam? .) Dalo by to víc .)
Za další to není fakt, nikde o tomto člověku není zmínky a bůhví, jak to bylo doopravdy. Kdo se za něj vydával, či jestli nejsou záměrně změněny dojmy s pojmy .) Kdo ví, třeba v nový civilizaci bude Hitler nebo Napoleon něco jako prorok .)
Ale abych nebyl za barbara úplně, tak chválím formu, píšeš hezky, o tom žádná, jen dávám třeba jiný pohled na to - o čem to celé je .)
07.04.2023 23:04:11 | Constantine
...upřímně, svátky jara jsou věčné...;-)byly tady před a budou i po...jakémkoliv náboženství...ale napsaný to máš pěkně.
07.04.2023 16:30:26 | Marten
Ano, slavit jaro je také krásné a jeho příchod byl slaven odedávna. Ostatně ani mě nejde o náboženství, ale o duši. Tam se vše spojuje, oslava jara i odvážnost činů i schopnost ustát svou pravdu...
07.04.2023 16:34:47 | kozorožka
...duše je výmysl, emoce jsou skutečný...;-)...jakej člověk je, jestli lidskej, o to jde...jaro spouští energii a je na něm, jak ji využije, k dobrýmu či špatnýmu...amen.
08.04.2023 14:44:53 | Marten
Nelze vědecky prokázat, zda je něco jako duše, nebo zda jsme funkcí našeho mozku, což asi ty naznačuješ. Sama skutečnost, že ji nelze "změřit a zvážit", ještě neznamená, že není. Neodvážila bych se tvrdit, že to, co člověk nedokáže změřit a zvážit, neexistuje. Není to tak dávno, co lidstvo objevilo ultrafialové a infračervené záření. Bezpochyby existovalo již před tím, než jej byl člověk schopen změřit. Proč by právě teď mělo být lidské poznání ukončeno, když se dosud rozvíjelo? Já prostě mám pocit, že mé Já je víc než funkce jednoho orgánu (nebo prostě těla). Ale je to vskutku jen pocit. A ty máš opačný. :-)
08.04.2023 14:58:38 | kozorožka
...mám stejnej pocit...;-)prostě je to energie proměněná na myšlenky a pocity...jedno jak to nazveš.
08.04.2023 16:40:00 | Marten
Myslím si, že to nekonečné pření, filosofování a diskutování o ničem je přesně ten důvod, proč se lidstvo nikdy nezbaví toho smutného koloběhu konfliktů, hádek a všelijakých pravd. Jako smrtelníci to nikdy nezjistíme. Máme pouze tendenci si Boha malovat podle obrazu lidského. Víme o tom stejně úplné hovno a furt jen špekulujeme, přesvědčujeme se a hádáme o úplných kravinách. Jako lidé marnotratní nejsme ani zdaleka schopni pochopit, jaké krásy může ukrývat to, co nazýváme Bohem.
07.04.2023 15:48:35 | Václav
To máš asi pravdu. Tím, přemýšlením a vedením diskuzí, se ale lišíme od zvířat. Zvířata nemají lidské chyby. Ale jsou to zvířata.
07.04.2023 15:54:34 | kozorožka
Samozřejmě, v tom máte pravdu. Chtělo by to něco mezi tím. Lidé však mají tendenci jít z extrému do extrému. Je smutné, že jsou ještě v dnešní době různé skupiny schopné kvůli své víře bojovat do krve.
07.04.2023 16:27:09 | Václav
Je třeba vést dialog a ne se hádat. Dialog je cesta k porozumění.
07.04.2023 16:29:01 | kozorožka
Mimochodem, ten můj první komentář byl odpovědí na ty diskuze dole, nikoliv na Vaší báseň. Ta se mi líbí a nic proti ní nemám.
07.04.2023 16:35:05 | Václav
taky si myslím, že by se spolu lidi neměli projistotu radši bavit vůbec;) všude by byl klid, mír... a ticho:D
07.04.2023 17:20:58 | Sonador
Ona je to svým způsobem pravda. :) Bohužel.
07.04.2023 17:22:52 | Václav
ano, a ani umět číst a psát by radši neměli:D
já si myslím, že dnes pláčeš na špatných hrobech;) ale mi se to stává taky, nic divnýho:)
07.04.2023 17:36:45 | Sonador
Děkuji, myslela jsem si to. Taky jsem reagovala obecně. Za mě ta debata dole byla dialogem. Dialog mám ráda a vůbec mi nevadí odlišnost názorů. Často se tak zjistí nedorozumění, řeč je matoucí. Někteří lidé si na Liter chodí "vyblít duši". To dialog není, leč i to k životu patří. Za mě je lepší si takových výkřiků nevšímat, ale někdy se taky chytím. :-)
07.04.2023 16:40:30 | kozorožka
Báseň je samozřejmě hezká. O tom žádná. Ať se daří. A pokud jde o ty diskuze, i já jsem udělal to, proti čemu jsem postavil - filosofování, které nikam nevede.
07.04.2023 16:07:43 | Václav
Doporučuji román Budoucí lidstvo ( The Coming Race) - Edward Bulwer.
07.04.2023 15:53:46 | Václav
On nehlásal svou pravdu, ale pravdu, která je stále živá v nás :) Ale jinak s tebou souhlasím.
07.04.2023 15:00:38 | paradoxy
Ale to já nerozporuji, ale pro něj to přece byla jeho pravda :-)
Je to přece tak, že každá pravda je něčí. A pokud je to skutečná pravda, je obecně platná a ostatní se přidají. I když dotyčný je někdy mezitím ukřižován nebo upálen.
07.04.2023 15:11:54 | kozorožka
Aha :), zmátlo mě, že dvakrát zmiňuješ slovní spojení svá pravda. No jo, slova jsou občas krkolomná. Já vlastní pravdu neznám :)
07.04.2023 15:19:39 | paradoxy
Teď koukám, že jsi odpověď rozšířila :). Jen bacha na lži, mají tendenci tak dlouho se opakovat, až se stanou pravdou viz. farizeové:) Takových svých pravd jsem zažila, než jsem to pochopila :D
07.04.2023 15:29:21 | paradoxy
Slova matou :-). Právě v tom je totiž ta obtíž - stát za svou pravdou, když je jen má. Stát za pravdou, že se země točí, byl kdysi odvážný čin, ale dnes už dávno ne. Není to má pravda, ale nás všech :-). Připomíná mi to slova písně Spirituál Kvintet Za svou pravdou stát.
07.04.2023 15:25:53 | kozorožka
děkuju... přijde mi to důležité;) ba dokonce se dá říct, ani ten kříž nebyl jeho, ale náš...
07.04.2023 15:05:00 | Sonador