Kaz srdcí

Červy jsou prolezlí k milencům skrz
nebo že by se spletli
a zmoudřeli by jim hladové krky
než se cpát hořce za nocích prohřešení...


Zvony na dvanáctou hvězdy honí
a úplněk není tím románem
paniček a kmánů
z pohledných to krásek karnevalu
a umaštěných šrámů

hrouží se to na poplach
a řve nestoudně k čaroději znetvořené sebelásky.



Z hloubi duše vrabec přežívá
jež v pravdě je řečen však
tím pádem nepoletí ani chmýří unylé
jak taková nuže může být něha
když se zamračí v orgasmu čerň
tak diabol regrese sílí
k šibenici prostopášníků.



Zlá krev upsala se rájem
Don Juanství nadržených vykadilo kaz srdcí
v zmar pošetilých hlupáků
jimž dravá zvěř vykousla čelist
těm noclehům vášní

néé nemilovat zoufalství

nemocen je ten cizopasník
co uhnívá mu kvítí přelité

žel nevzrůstá lásky den !