Po šálkách

Napij se levandulová skráň mlhy
a z šatů vleček dočkáš se
probouzejících stébel paprsků.


Laňovité prstoklady čeří vnad
a kladu si otázku
kde to vlastně přistávám
snad existuji
jak déšť polibků ložnic večera.


Bože krajinomalbo ukrytá
ševelím líčka ve snářích řek
a v těch uplétám z větví listnáčů
kapky vzpomínek.



Nepřemýšlí tlukoty dálných časů
kolébají jí
vyzváním písní dětiček
usmívá se tím violka podnebí

po šálkách.