Kým jsem já a kým já nejsem
To rozumem se nedozvím
Zda pomíjivým tvorem malým
Či nekonečným vědomím
Co o světě já vím
Co o bohu si myslím
Ať přemýšlím jak přemýšlím
Nevím vlastně v pravdě nic
A nic nového nevymyslím
Když ladím se na krásy světa
Když lásku tvoji prožívám
Cítím v duši zvláštní pocit
Ten nejkrásnější, který znám
Ten nádherný pocit
Celý můj život promění
Cítím, že ty a já a celý svět jsme
Hlubokou láskou spojeni
Ten krásný pocit harmonie
Jen v té chvíli se dostaví
Když rozum věčně mnohomluvný
Na chvíli se zastaví
Když ten pocit v duši mám
Otázky náhle zmizí
Vše je náhle Jedním a vším
Nic není náhle Cizí
Co je tím Jedním,
lze se ptát
Duch či hmota
Odpověď jasnou
nelze dát
Proč však hledat zas a znova
Lepší a ještě lepší slova
Slova nás vždy matou
Stačí žít a prostě být
Ten pocit má sílu svatou
ano ano-jako ty bytosti zvířecí říše-o nichž Vladimír Holan v jedné básni
prohlásil " stačí jim být a to je nevýslovné"... st*
08.05.2023 21:21:03 | Frr
čtenář, jako já, ví naprosto přesně, co tím myslí;)
08.05.2023 15:50:33 | stormeater
to je dobře a třeba si to jen myslíš jako ostatní .)
08.05.2023 16:46:13 | Constantine
...stačí žít a prostě být...tak to je přesně ono...:0*). Děkuji za milé a citlivé počtení:0).
08.05.2023 14:57:51 | čertííík
Pěkné. Zásadní je navození pocitu příjemného a táhlého klidu, co vychází zevnitř.
08.05.2023 13:53:36 | mkinka
Jak někdy čtu tvoje texty, mám pocit, že se pohybuješ někde mezi vyjádření m v božství, sebe a nějaké vyšší moci. Nicméně v tom stále nenacházím hlubší význam některých základních prvků lidského bytí. Já vím, že zde lidé neradi cokoliv vysvětlují, ale třeba mně to v textu chybí. Je to mlhavé a nejasné. Čtenář jako já vůbec neví, kdy co popisuješ a jak. Co k čemu je. Slova nás matou, protože máme pomatené myšlení a tak. Máš v tom někdy slušné úryvky zaobalené delším textem, který s tím třeba mnohdy nesouvisí. Ale čtu tě rád, píšeš pěkně, ale nějaké drobnosti mně tam prostě chybí .)
08.05.2023 13:43:15 | Constantine
Věc je ta, že slovy lze předat informace, ale ne pocit. Pocit lze vyvolat - ale je to tvůj vlastní pocit, odpovídající tobě, kým jsi ty, jaká je tvá životní zkušenost a tvé nastavení. Je to jako s hudbou - v každém stejná píseň vyvolí něco jiného. A člověk se mění, život ho mění. Já bych se ještě v padesáti vsadila, že o lásce nikdy psát nebudu, a už vůbec ne to někde zveřejňovat. Báseň je výpovědí mé životní zkušenosti, kdy jsem se nějakým způsobem dotkla svého dna a to mě proměnilo. Přestala jsem se snažit vše rozumem uchopit a víc prožívám, dávám pozornost pěkným pocitům a ne sbírání informací. Pokud to máš jinak, je to jako bych mluvila nesrozumitelně. Musela bych být stejně naladěná jako ty, abys měl pocit jasnosti. Některé věci jsou prostě nesdělitelné. A zkušenost je nepřenosná.
08.05.2023 18:28:50 | kozorožka
Psal jsem o něčem jiném. Zajímavé je, jak lidé otáčejí a píší, jaký je druhý člověk. Přitom nikde nepíšu to, cos použila .) Jen vždy konstatuji fakt, a ty někdy právnicky mlžíš .) Zde nejde o to, jaký jsem já nebo ty, ale o to, co z toho jde a jaké informace. Dedukce je v tomto případě milná .) Souhlasím jen s poslední větou .)
08.05.2023 18:44:52 | Constantine
Při čtení tvých komentářů jsem usoudil, že bazíruješ na preciznosti. Pak věz, že " milná dedukce " ze tvého
textu, je plivnutí do tváře mateřského
jazyka.
08.05.2023 21:38:28 | Kan
Další zvláštní komentář, ale je to tvoje rozhodnutí a názor. Můj je, že jsi taky trošku mimo .)
08.05.2023 22:10:06 | Constantine
Nejspíš jsem nepochopila, co jsi chtěl napsat, jestli jsi psal o něčem jiném. Mlžení je cosi vědomého, tak to bych musela vědět :-). Nic takového jsem v úmyslu neměla. Ale báseň není odborný článek, od ní člověk jasný výklad čehosi nemůže podle mého očekávat. Můžeme se tedy bavit o tom, kdo může za to, když se lidé vzájemně nepochopí. Každý odpovídá sám za sebe, co sdělí a co pochopí. Je těžké se vyjadřovat zcela srozumitelně pro všechny. A za to, co si vezmeme ze sdělení druhého, si odpovídáme sami. :-)
08.05.2023 19:11:34 | kozorožka