Kudlou vzad

Kudlou vzad
a lásky vřed
to neměnící květ
jehož sme svět
kterému nevěříme

tak proč tu snídáme ten chléb
když žijem jen o kůrku z něj
a nestíráme poctivě máslo
jaké nám v souznění chutnalo
po dlaních zpytu kdysi rozpustile...



Neodcházej mi prosím
zkusme si to vynahradit
u večerní selanky
kde budeme houpat na zavlažených stání

a teď počkej a ztiš
přemýšlím potemněle

asi si tě nezasloužím
líbám žel z úst naposled tvůj třpyt

přede mnou tančíš nahá
a svádíš dětinsky mou slabost
pro paty k vykoupení


tvé rozmrzelosti.