Tvoříš svůj svět

Den co den

Děs a hrůza jen

Lidstvo strašné věci činí

Politici, ti jsou vinní

Kde se vůbec berou

Ti, co všechny serou

Tyhle hajzly vymýtit

Snad pak by byl klid

Kdyby všichni byli

Dobří jako já

Duše krásná

Čistá a nevinná

Pak by byl svět

Čistý jako květ

Tohle říkat těžké není

Jsi-li vzdálen světa dění

Však jakmile jsi zapleten

Je těžké najít cestu ven

Pokud vůbec vidíš

Co sám vlastně činíš

 

Můžeš tuhle vizi zbořit

Nový pohled na svět stvořit

Můžeš vnímat světa krásu

Východ slunce v božském jasu

Hrůzám světa lze říct dost

Nedávat jim pozornost

Ti, co v hrůzách válek žili

V ohrožení smrtí byli

Museli být plni

Vlastní vnitřní síly

Aby vzdor tomu všemu

Žili a přežili

 

Vnitřní síla zakládá se

Na tvé vnitřní duše kráse

Když do sebe se s láskou noříš

Tak svou vnitřní krásu tvoříš

Když hněvem jsi zasažen

Peklem je tvá vnitřní zem

Když smutek tvou tvář halí

Duše jako oheň pálí

 

Stará dávná moudrost praví

Jen tvá mysl tě toho zbaví

Naději však nemáš žádnou

Když myšlenky tvé mysli vládnou

Jakým myšlenkám pozornost dáváš

Takový je tvůj svět

Takovým ty sám se stáváš

Jen ty sám to můžeš činit

Nelze druhé z toho vinit

Že tvůj svět je naplněn

Smutkem, hrůzou, zlem