Někdy slovo sprosté
Do úst se ti dere
Svět se ti zdá strašný
Všeho máš už dost
Všechno tě jen sere
A pak slova zazní
Někdo tě vytočí
Nedáš si to líbit
Něco na to řekneš
On to otočí
Pak zazní tvůj hlas
Strašný a hrozný
Pak už se jen divíš
Sklízíš svého hněvu
Nechtěné hrozny
Všichni plni hněvu
Slovní bitva nastane
A ty si jen v duchu říkáš
Už toho mám plně zuby
Kdy už tohle přestane
Je to hrozná vřava
Až tě z toho bolí hlava
A z hlavy se ti kouří
Je vždy dobré vědět
Že ten, kdo seje vítr
Sklízí jenom bouři
Zaujal mě verš : všechno tě jen sere
Dobré myšlenky , paráda:-)
28.07.2023 10:26:07 | BArBArKO
Taky jsem se tím pobavila :-). Mám to slovo vlastně ráda. Je takové upřímné :-). Descartes řekl Myslím, tedy jsem. To je jen část člověka, že. Doplnila bych Miluji, tedy jsem, ale zrovna tak Jsem nasraná, tedy jsem. Prostě emoce patří k naší existenci úplně stejně jako myšlení, kterým se chlubíme. A jsme-li ovládnuti emocí, jde rozum stranou, že :-)
Dík za ocenění :-)
28.07.2023 11:05:28 | kozorožka
tady si pár lidí pobrečelo, sice asi ne úplně k tvému tématu, ale přesto .) trošku by mě zajímalo na jaký popud to bylo psáno, ale vem to déšť .)
Dílo je sice psáno účelově, něco do sebe má, ale forma není až tak zdařilá, což tady asi nikdo nenapíše a zabývá se jen svými démony namísto literatury .)
06.06.2023 21:14:01 | Constantine
Popudem byla četba více básní na Literu v posledních dnech, Constantine. Nemluvím o nikom konkrétním a ani nikoho konkrétního nemám na mysli. Nechci na nikoho útočit. Jen mluvím o tom, co si myslím: že po zlém nelze dosáhnout ničeho dobrého. To je má osobní zkušenost. Proto - ano, je psáno účelově a forma moc zdařilá asi není. A co se démonů týče, kdo ho v sobě kousek nemá? Ovládnout sebe sama znamená ovládnout své démony. Jestli to není tvé téma, nic se neděje. Každého přece osloví něco jiného.
06.06.2023 21:33:48 | kozorožka
Chtěl jsem to slyšet od tebe, ale každý v tom najde to své, příklady jsou pode mnou .)
06.06.2023 21:38:54 | Constantine
Jsou lidé, kteří nesnesou vlídný stav věcí a pod vlivem vlastní frustrace a nespokojeností se svým životem, mají potřebu druhým to kazit. Je to určitý
druh zvrácenosti. Poláci mají, pro takové a jim podobné, výraz: " zbočeněc ".
06.06.2023 20:29:21 | Kan
problém je, že hodně lidí je opravdu sprostých bez použití vulgarismů... je dobré to naciťovat správně... ale to je na každém, jak to má v sobě nastaveno;)
06.06.2023 19:42:58 | Sonador
Z určitého hlediska je to jejich problém - každý může říkat co chce. A je má věc, jak se k tomu postavím. Mně projev hněvu a sebelítosti nezraňuje, ale zábavné to není. Netěší to. Ale oni sami, ti ve hněvu, jsou pak zasaženi zpětnou vazbou. Jako každý. Co seješ, to sklízíš. Proto bodláky neseju. Seju (to, co považuji za) květiny. A komu se to nelíbí - jeho problém :-)
06.06.2023 19:57:03 | kozorožka
no ano, pro mě je důležité jak to mám já;) ale přiznám se, že tvé reakci úplně nerozumím, já na tohle téma básničku nenapsala - jsem unavená, tak asi trocha mimo... ano, zábavné to není, když tě víc jak měsíc někdo bezdůvodně uráží, to si člověk sice nebere věci osobně, ale nakonec ho to uondá...
06.06.2023 20:05:05 | Sonador
Tak ti, kdo tu sejí vítr, nikdy bouři nesklidí, na to mají hroší kůži a přílišný pocit vlastní důležitosti.
Vyhnul bych se "nastane/ přestane". Chceš -li rýmovat, hledej rýmy neotřelé - nerýmuj stejné slovní druhy či substantiva stejných pádů a rodů. Je to makačka, ale stojí to za to :)
A pěkný den přeji, píšu to v dobrém:)
06.06.2023 17:57:45 | vrbák
Podle mých zkušeností hroší kůži nemá nikdo. Ti, co tak působí, jsou často citlivější, než ti, co jsou v klidu. Mám s tím bohatou zkušenost :-)
06.06.2023 19:50:41 | kozorožka
Já prostě nechápu, že má někdo potřebu neustále vysírat. Trapným a hloupým způsobem, kterým jen staví pomníček své pitomosti. Fascinuje mě to jako fenomén doby. Jinak jsou mi fuč.
:)
06.06.2023 20:05:10 | vrbák
Mám s tímhle fenoménem dost velkou zkušenost z blízkého okolí. Člověk nabitý vlastním hněvem nebo sebelítostí, prostě negace, se jí potřebuje zbavit. Já dnes už umím být v klidu. Dřív jsem tu ale neuměla, tak jsem třeba třískala dveřmi a jednou jsem prokopla dveře výtahu (dávno tomu). Hodně lidí to pouští na druhé: manžel, dítě jsou snadné oběti. Ale jiný autor na Literu, který nějak něčím dráždí, ten se taky hodí. Dotyčný to nedělá vědomě. Říká se tomu třeba spravedlivý hněv :-) Nevědomá část naší duše je peklo pro druhé.
06.06.2023 20:22:23 | kozorožka