Jsme vzduchovládci

Jediná
jedinečnost
už uplétám
co cítím
a to jsi.

Ten den barev jasů
jedna chvíle
jeden mžik
a zraky se natáhly k sobě
jako prozářené hvězdy
jež sní o vzletu
k ohni žáru lásky vsazené.


Jsi plna světla
co k ní slabost odkrývám
pojďme se prsit v tom křišťálu jezera
a zrcadlit ty spřadené touhy.


Jsme vzduchovládci oblak
srdcem neodkrytí
a bubláme k průhledům něhobásným.



Pofoukávám do tvého čela
závěs něžnění

a sem nepolíben růži slasti

mizím v úctě krásná paní
lesů
luk
a ladných cinkotů
pro všechna opájená přisouzení


jen My
néé !