Za svobodu lásky

K mým závitům klíče cinkají
srdce slyším
vnímám tyto vibrátory
a přitom se mi vzdaluješ
v nedohlednu astrální.


Tady přelétává záchvějí nade mnou
že by vlasatá balerína
chtěla se odít přízní mou
a byla to bloudilka vysněná
v pomnožených překrásnách...


Dívám se na ní dvorně
odhazuji přitom zlatavý kostým mušketýra
a plavu v tom s kraulem siláka
na nebeské okenici kmitavého nečasí.


Věru to není skutečné
jen pouhý omyl ozvěny dračí
již to káně plachtí
do té noci scén
zapeřené téže světlušky svátostné
co tady bdí při mne
a hoří modře
fosfore róby
v koloritu hořknoucí melancholie.


Truchlím na citeře Luny
trsajíc zkvět perletí
kvetoucího úplňku snáří

domov můj je zde

odevzdávám lidojedům své stíny strmoucí
za svobodu lásky k panterům pohrouženým


do kosti sloní
v zimovinách ledovců a vřav.