Všeptám ti

Dítě s maminkou
dlaněmi vln
se semknou
od prvního dne zrození
a okamžik lásky už nezapomenou
je to třaslavé slunce v nich
jak hvězda za oblohou třpytu oslněná
kde vyspává
ty nejšťastnější peřiny cukrlátek
nesmírných ověnčení
v kolébkách průzračného úžasu.


Miluji tě
chvěním srdce
ó živote přístavní rodiny
s požehnáním zvonů katedrál
ta harmonie notuje střevíci
a vzedmouvává zněžnělá jejich líce
na motýlí pověčná okřídlení
lahodné zpěvovanosti mateřské
jenž bere a dává vcítění
jenom zlaté
k tvým slzičkám

miminko mé

všeptám ti do nářků polibek
a ty mě smíchem utišíš

v andělských záhybech rajských
skrání.