Po tlukotu neslyší
Brkoslav v letu
zasnil se
zdá se
tam v utajení závětří svitů
kde zahalil perutí blankytna hvězd
byť vším žitým to z ozdobil
aby zamilovanci se zhasnili
oni si tak vlasy létem
houpale čechrají
po tlukotu neslyší
ty vážky krotké
jimi usedajíc na nich
od hladinek mechové rozkoše
jež si rozepínají
své košilky a tílka
prstíkem ztřeštěným
jenž marcipánově je zlíbán
až do ruda k mrazivé purpuře
a hle se umáslí
pod sebou vzplanité dlaně
co vnáší výsluní dýši
shoří plíce
blahem líce
a to z mokřadech očí hojivě uspává.
Přečteno 161x
Tipy 13
Poslední tipující: jenommarie, mkinka, kozorožka, Špáďa, Frr, Fialový metal
Komentáře (11)
Komentujících (6)