Z hloub

Zaplaven sem touhou
chlorosu
ale kdo ví
jestli se zjeví
vyčkávám u průzračného Ángelu
připomíná mi to makrokosmos
a lomí se tu svět
v milionkrát očištění
jaký kvete nebesy tobolek
k udivení živočišné říše.


Blíží se stmívání
jimž podléhají mé řasy myslí
z tama křoví houštin
vynoří ta Antiopa zraky
a opatrně se blíží ke mně
já strnu v hypnóze krás
a amazonka vrhává ústice k zátylku
tím hroutím to magicky
a vyzvídám proč
gazela hor téhož je skoku
kde víří vějíř půlměsíce
kopyty na hladinkách z proutí snů

že by iluzorium vlilo tyto secese
do mých perutí Albatrose
jež roztahují do peřejí dálen
vichřici v tříští pavučin k doznění
z tou pojím most předurčení nám

tak vlévám Dantovsky pozdrav
přeúchvátnému kotouči
tomu megahromu róby platin

a solárně to vsoukám do svých zplanění

kdy se mnou jsi bojovnice
a tavíš prudce džungli lásky

po prsích a orgasmech vzkříšení.



Zprcháváme myokardy
po liánách hadinců
na oční zákaly olivovnic
což zřele zhoupává mraky srdcí
přes vyrytá schodiště
až na samotné kamkoli

s nonšalancí tvé šerkové nahosti

dá-li vzpjatá modrava lesku

v nichž vlníme morušovým nekonečnům

ah
ty novoto Guiney

My promítáme doušky
z hloub poezie vaginální.




Hle !

Harpyje loví hvězdy
co střeží osud Hesperidek

nyvých

zde.