Anotace: *
Dám si to ještě počtvrté, je to hutné. Snad nedopadnu jak nebohý muž na obrazu " Čtenář Dostojevského"
18.08.2023 20:57:14 | Protivník
Navrácení k sobě sama... osamění klidu, přijetí trýzně... nezapomnění paměti... Mnoho je v básni... *
18.08.2023 15:00:23 | Ophelia81
Báseň až do hloubky propracovaná. Myšlenky silné a bolestné.
Obraty smutky, strachy i osamění jsou prosáklé silným smutkem.
Z poetického hlediska báseň vypovídá o bohatém vnitřním světě i o naději, která je spojena s bolestí.
Text rezonuje velkým dobrem a je zároveň terapii pro smutek. / slova jako navrácení nevratného/
Nejsilnější průtok silné emoce je závěr uslzená krev.
Jedná se o dvojí bolest, která je nejen vnímána duší, ale zároveň nitrem.
Děkuji za vnímání , podělení citlivé poezie v hlubokém citu vyjádření,
která plane vírou v obnovu něčeho, co bylo velice hezké a příjemné.
Text, i když je v jádru smutný až melancholický, dává naději čtenáři, že přes všechno možné i nemožné existuje víra v lepší zítřky i v kompozici jasných barev bez odstínů i prosvícené šedi
Poklekám nad Tvým umem zachytit tóny a být silný i dodávat druhým sílu v nesnadných situacích.
I krátkost tomuto žánru velice sluší. Reálný život a reálné vnitřní i emocionálně silné slzy, které jsou ranou zbarvenou , co si člověk nechce připustit.
Objímám a děkuji za možnost komentovat toto velké dílo, co je barevné jako duha, aby i v pojetí po přečtení tohoto bolest druhých a nejen druhých nebyla tak velká.
Jsi nadčasový, přemýšlivý i hloubavý básník.
Přeji, co nejvyváženější odpoledne a hodně síly do každičkého momentu prožitého
i barevného přijetí tahů slunečního paprsku.
18.08.2023 13:22:32 | mkinka