Smutek v duši

Na břehu řeky sedím,
V duši usadil se splín.
Na hladinu hledím,
Po dni prohání se lín.

Ve dne jako zrcadlo,
V noci temná.
A mě takhle připadlo,
Že je tajemná.

Svět kolem nás je krutý
A lidi falešní.
Vrba smáčí si svoje pruty
V řece při dešti.

Tiše plyne, nevnímá čas,
Je tu s námi napořád.
V očích jí pohasíná jas,
Neb život ztratil řád.