V Kristu

Světu patří
Smrtihlav moudrostí
ten věčný spavec pamětí
co vyhlodává život noci
po tmě zákeřných dýk.


Kde je zvůle nadějí
je i v dlani kvetoucí sad
přivoň si člověče
a nemluv o tom ďáblu
dožiješ se div toho
čeho ses obával
a nebylo proč
směřuj to s díkem
k vlivům galaktickým
jestli se tomu oddáš
rozesteleš komety
pod sebou samým
a zavině tě bouřkový drak
jak jsi chrlil oheň
v nichž zažehls
obtěžkané hlíny
co se orazí v smutku
chátrajících cest
chrp
a requiem pro ptáčata umrlá.



Zvony teskem tím víc
níže a níž
ztrouchnivěle umdlévají
do posvátných pohřebišť
v Kristu vzkříšení krve
přemocné lásky
naveskrz třpytné
luny blízké
slzám dobrotivým jsou.