Asi osud...

Asi osud...

Myslela jsem, že když napíšu do písku Tvé jméno
Překonám hranici vlnícího se ticha
Chladila jsem chodidla v každém přiléhajícím soucitu
Ale neslyšela
Jak čas chodí za mnou a mění směr písku
A tak jsem běžela, abych se vracela
A tišila, abych mluvila...
Autor Ophelia81, 28.09.2023
Přečteno 191x
Tipy 31
Poslední tipující: Jan Kacíř, Dejvis, jort1, Sonador, Kaňka, IronDodo, CULIKATÁ, Bufik, Fialový metal, cappuccinogirl, ...
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Skvěle napsané.

17.10.2023 13:55:51 | Jan Kacíř

líbí

Osud ten okamžik zlomu * Tiším..

30.09.2023 13:50:50 | Dejvis

líbí

Takové tišení dotkne se slovem... Děkuji *

30.09.2023 17:37:22 | Ophelia81

líbí

Of! úžasný...*

29.09.2023 09:23:43 | Sonador

líbí

Moc děkuji, Son, od Tebe těší...*

29.09.2023 11:48:39 | Ophelia81

líbí

nádherně vykreslenej obraz duše

28.09.2023 13:11:04 | cappuccinogirl

líbí

Děkuji za vnímavé čtení :)*

28.09.2023 14:14:38 | Ophelia81

líbí

Skvělá báseň...velmi zarezonovala.

28.09.2023 11:39:27 | RadekČ

líbí

Děkuji, to mě těší :)

28.09.2023 12:56:57 | Ophelia81

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel