Za oblé světy
Řetěz empatií
zaříkává na oblaků
zraku
stůj při plápolení nehnut
zakloň hlavu
a promluv k těm slohům
duchu
co ti chybí
v zakaleném jitru
zříceného smutku
s nýtem prochladlého titěrna
v němž urputile válčíš.
Chceš-li osvobodit od útrap
vyhloubíš pro svůj rod
mýtus senzibila
do jakého vnikneš
abys moh světélčit
mezi mloky
zející hrobnicemi památek
s klacky
a rozedraným listí v příkoří.
Zapřísahám
že neuteču
to přísahej s meči
šavlemi
ocelí damascenské
a ostří protne srdcem val
do zlodějů nadějné svíce
po krajinách krav
to vkládám do dat lidství ponrav
a biji se jako panter
jež zařvu do katedrál
Já silák Herkul
Já
abych tu s verši strašil
s Vámi poety
a kladky telegrafní
vibračně navzájem harašil
blízcí jste
važte si proto sebe
a tkaničkujte žíly
sokolích zajmutí
za oblé světy
do chlebů Ježíšových oslav
a sláv večeří
očisty.
Přečteno 85x
Tipy 26
Poslední tipující: Iva Husárková, narra peregrini, šerý, Psavec, nehledaná, Fialový metal, IronDodo, kozorožka, RadekČ, cappuccinogirl, ...
Komentáře (9)
Komentujících (6)