Svobodný silák

Dvojvidoucí dotyk
jakoby peří husí
sem jal z tvé jamky dolíčku
a přeložil tvář snáří
na oblak plátna
přitom si to matně pamatuji
ale to jsi ještě snila o mě
zrak pohnutí
se mi v pláči odvrací
k ledoborcům ker ticha
nedutajíc k medvědům
bělostně lidožroutím
s tulením.


Loučím jasem svícnu
v žalu zpěv
a z nadýchaného okvětí
to bylo zavoněno
po vanilce malin zlehka
rozmanitě vábivé
i tisíckrát modře
chladivě zavlnitě převíce.


Kde jsi
prázdnota dusí
stíny propastí
těsní běsů vzad
kde to mé
levituješ tam
halící obratel
hvězdisivé záře
v úšklebku orgií
jsem tomu nakloněn
ale ty to střevíčkami obcházíš
pročpak stále obracíš
vlasové šmínky
na krásy proti nám
z neuhaslé touhy nástrah
srdcí dál.


Kde to zas sem
snad v Michelangelových freskách
vtisknut jeho paží božsky
usínám
budiž
lásku Achillově patě nevyznám
jí flétnou změkčím hlasivky
třeba se rozmyslí
a zamiluje hávem mou krev
v polonahou Elvíru
z nichž vyplavu bohémsky
nepolíben
ovšem svobodný silák
mudrlantský.