S opicemi

Modrásek se žluťáskem
do sebe na louce květu vnikli
a zazelenalo ráno
jak vyšité pro oční stíny
přelétavé sladce i posoleně
byli v tom i milenci
ale shořeli grandiózně vášní
Bože
to je ozdobný den
v siluetách tance
zrůžovělých vidin
prosím uctivě
prostřeš mi
z paprsčitých perutí slunce
lůno nemluvné
abych tebou se spřadl
v záplavu svítiplynné blízkosti
mým počínání představ
jimiž žiji pilně
v opilosti rádo


motýlové bijte
árií nebesy
ať pochybuji o realitě smrti
chci kolébat k potulkám tajemství
mého svádění zahrad
žel nevytuším
jestli tu nezůstanu s opicemi
a nebudu jejich král
ctností
sám.