Naivní asi jsem,
provázkem titěrným či lanem šíleným
sundal bych ji z oblohy…
…nasypal ráno do čaje,
vyměnil medu za vlídnost
a olíznul lžíci
jako milenku při půlnočním milování…
…pozlatil každý polibek,
co pomele mlýnek fantazie.
Ach, tak prázdný a drahý,
do rtů bodá příčetnost…
Zpěvem drozdů posypaný večer
a třeba za pár let
jiskrou stanu se
či jen kamínkem vedle hluchého ohniště…
Za každou takovou jiskřičku .. světa kraj bych, a šeptem jen nesměle .. sladká*
29.12.2023 22:33:19 | Vivien
WOW... při tomhle medovým čtení jsem se úplně olízla... nádherná báseňka:-)*
29.12.2023 21:43:51 | cappuccinogirl