Egosolismus
Egosolismus
Můj pokoj metr na dva
má tenké stěny bez oken
Hýbe se s každou ranou
kolemjdoucího kropiče chodníků
Rozeštkává ho na popel
a díry krmí zaplivanými vajgly
Můj pokoj z nich rád věští osud
Na zdi maluje okenní tabulky
pestrými barvami
Nadýmá se s každou vlnou
maličkých strávníků
Nikdy nemá dost
zaplněné police
špinavou podlahu
rozházených kufrů
nepotřebných věcí
Pulzuje jako vesmír
před zánikem
má tenké stěny bez oken
Hýbe se s každou ranou
kolemjdoucího kropiče chodníků
Rozeštkává ho na popel
a díry krmí zaplivanými vajgly
Můj pokoj z nich rád věští osud
Na zdi maluje okenní tabulky
pestrými barvami
Nadýmá se s každou vlnou
maličkých strávníků
Nikdy nemá dost
zaplněné police
špinavou podlahu
rozházených kufrů
nepotřebných věcí
Pulzuje jako vesmír
před zánikem
Komentáře (13)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
A což teprv bez pokoje v duši, kde léta nebylo naklizeno, oh, však už i vesmír ovládl odpad ..
06.01.2024 21:04:51 | Vivien
Tak tu (alarmující) poezii bych chtěl vidět v projekci surrealistického obrazu. Ta volnost lidského ducha by tomu přímo vybízela*
06.01.2024 12:18:02 | šerý