NO A

jen tam tak tiše stojí

v té předpokládané zbroji

lenost odmítá náhlý pohyb

snůška pravděpodobných pochybností

unášena proudem nicotných cností 

 

ptám se tedy proč a kolik

v hubě roubík neřvu tedy tolik

náhle někde promptně cvakla klika

nevědomost spiklá líně spinká si

zdá se ji sen nade vše je prý povznesen

 

uniklo toho spousta počítám vše

nelži všem jen těm kteří nemají žádný sen 

slyším jak někdo kope do všech stran

sklo se hroutí jinak na zvuky laxně skoupí

řinčí toliko mnoho neřekne však žádné slovo

jen nějaké citoslovce uvízlo tu v nehmotné touze

 

jsem žalobce i soudce toho potměšilého těla

jedna věta za tou druhou mu s úst vyletěla

jakže jsou i další těla takto nevyváženě postižena

něco říci chtěla než ji kulka jazykem proletěla

dále do hloubi lebky postižené náhlou krutostí

už nic neutrousí nic nezazní ji zbrkle pod vousy

 

je něco co by obhajoba 

 

 

 

 

kdo to je a proč nic nenamítá