Kletba osudu

Za tisíc životů
prošel jsem bouřemi
pro moc i lopotu
mořem i soušemi.
Na krajích osad
v městech i vsích
život jsem protáh
a pobyl v nich.
S úctou i s úšklebem
v moci i bez ní
v parnu i pod sněhem
v hedvabí, v trní.
Karma je ošidná
z matky i otce
pomalu nabobtná
je jak porotce.
Nečinnost nestačí
vládnou jí činy
nad pravdou skotačí
a soudí viny.

Jak nahoře, tak i dole
zrcadlo větrníku
jsme rozorané pole
semínka bolševníku.

Věř,
že to nic neznamená
oheň ani bouře to nezlomí
krajina může být vypleněna,
ale zdobit ji může cokoliv.