Z žalu trýzně lásky

Báseň z duše
a oheň nuže
se roztaví v jedno tělo
ódy z růže
třesajících vznícení
a vzlétajících údivů nemilované odalisky
z těch zvěrstev harémů
a viny chtíčů útočišt
krvežíznivého vykousnutí hrdélek
aby taky nééé
ten sokol si neulovil
tu měsíční bělavou myš
prolezlou červými rozcestími hrobů
a příkrou tebou
jasnovidkyně zahleněných deštů
jimž hřmění mrtvých nedohleden pláče.


Mág se tímto poroučí
a mizí v této sečtělosti
budoucích listin vizí snění
a stravujících invencí knih
z nichž ďáblové plodí marnosti bezkonců.



Zlost tmy
je hnít v útrobách zoufalství
křičí strašlivý básník smutku
do svých vyhnání zákeřnic pých
a tunelů labilních výčitek předsudků

z žalu trýzně lásky

pojď k urnám mdlobě bolestí blít.