Po vítru

Po vítru

Srdce tluče za mír
a za pravdy

úderem zřít a milovat
a snoubit křehkost bytí
s vrahem láskyhutných rtů

pro kterého se zadusí
vlastní krví ona

při polibku žhnoucí noci

píchají jak vosy klopám pampelišek
z ochmýřených dálav
a zamžené melancholie

se promění v jejich symbióz mládí

po vítru
co větří

často sluň

nevyhaslá indicie

vznětu a hřív zavzpomínáním chór

s ním ros víčka k bezvědomí ztrhaná.
Autor Dejvis, 31.03.2024
Přečteno 86x
Tipy 12
Poslední tipující: enigman, cappuccinogirl, IronDodo, Ophelia81, mkinka, Marcone
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

slůně...

02.04.2024 09:44:46 | enigman

líbí

Jsi miláčkem Poezie, Dejvi. Vím to. Uchopil jsi ji tak zvláštně "za sukýnku" a laškuješ s ní jako nikdo jinej...ale zatra, je to SILNEJ VZTAH!!!A silnej text, ten dnešní.

31.03.2024 20:45:24 | cappuccinogirl

líbí

Obdivují vykreslení tvůrčích detailů.rada jsem četla přesah moudrosti, děkuji za možnost čtení i podělení.tva múza je požehnaná a víří nadčasovosti květů uvědomění světa i okolí.

31.03.2024 09:21:49 | mkinka

líbí

Tak teď nevím, jestli si děláš prdel. Ale fakt mám rád volný verše.

31.03.2024 09:26:00 | Marcone

líbí

Volný je dobrý, že jo?

31.03.2024 09:13:33 | Marcone

líbí

Díky za reakci:) Asi volné, asi podivné.

31.03.2024 10:08:06 | Dejvis

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel