Cinknutá věčnost

Narovnal jsi můj břeh a zakřičel:
Tudy se proniká! Hlína do hlíny
Řekl: Jsi můj člověk
Budu stírat Tvé hrany, loupat Tvé slzy
Hledat Tě pod nimi
Přehazovat z dlaně v dlaň
A budeš prosit, abys mě poznal

Včera jsi byl milující
Hnětl jsi slova do srdíček
a vykládal jimi útroby
Celý den Tě trávím
Sotva se hýbu
A nevím, čím zaplatím

Říkám: Jsi moje všechno
skořápka na potom, botička mého dítěte
smyčka, oprátka, vavřínové tele
Budu o Tobě zpívat
natírat Tebou noc -
Víš, že všichni jsou hladoví