Vůlím mořím
Vůlím mořím
Anotace: *
bezedné zastřeně
bylo mi to líto
proč ta káně nad tím plachtí
posmutněle plaše
asi myšlenkou se v ní propojila
přes mou vzpomínku
na blízkost písní lét
a šťastných zpívání
v tom nádechu znějících přijmutí
a zvednuvšivě dojala oblohu chrámu.
Jakkoli pokorné ano
živ vínem mešním
zdát poutníkům lyrik
ospalky odkrytých hvězd soužení
s tolika letech hladovět
a nesmířit s tím kříž v klestí.
Kdybych se bil za dnes
byl bych vzhůru vnesen
a Ikarosem znovupoznán
peřím vosku
a vůlím mořím
velryb nepovědět
se drát tou vlnou peřejí božské smrti.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Z tajemných hlubin moří
Velryby stoupají a zpět se noří
Pod chrámovou klenbou z hvězd
Tisíce mořských vede cest
Duše bloudí pod nekonečnou oblohou
Ač putují věčně, ztratit se nemohou
A když se přece jen ztratí
Dřív nebo později na cestu svou
Se vrátí :-)
04.05.2024 15:59:50 | kozorožka
Čte se velice pěkně. Ráz obrazný, charakter plný metafor a hloubka ve smyslu dekád barev emocí příbojů srdce i zpěv srdeční komory. Velice pozoruhodné cítit vjemy, jaké má káně - to značí velký cit k přírodě a v dnešní době je toto velice dobré v projevu i síle celého díla.
Navíc vystižen koloběh života. Tedy reálná báseň se vším, co potkáváme.
Když se pohroužím do Tvých velkých vod kořeněné poezie je pořád , co objevovat, po jikry až k velkým rybám.
Psáno s rozmyslem, postupným stylem a detailní silnou myšlenkou.
Má opět můj obdiv.
Děkuji za možnost čtení, díky Tvému podělení a vložení sem na Liter.
Přeji pěkný den s kočičkou a s vřelým přáním všeho dobrého tvá dlouholetá čtenářka
04.05.2024 08:54:56 | mkinka
Vzpomněla jsem si na káně plachtící nad Mariánským údolím, tam, kde v Posluchově se tak nádherně malují výhledy. Moc hezká, Dejvi.
04.05.2024 08:53:38 | IkkarisKa