Přecházení
Přecházení
Můžeš myslet postavu bez barvy
noc bez člověka
který odpočítá hodinu
za níž duchové nemohou
a světlý plácek řinčí jako kohout
Ráno prosvěcuje vířící prach kůže
zbytky našeho pohybu v prostoru
Kaleidoskopicky proměnní
vtíráme se do cizích těl
Kolikrát jsme byli
nezmění, jací jsme
Když pouštíš spoušť
zabíjíme se
prolnuti ve výsměchu návratu
Na to nemysli
když ještě vzduch stoupá
z těl chycených průsvitem věčnosti
noc bez člověka
který odpočítá hodinu
za níž duchové nemohou
a světlý plácek řinčí jako kohout
Ráno prosvěcuje vířící prach kůže
zbytky našeho pohybu v prostoru
Kaleidoskopicky proměnní
vtíráme se do cizích těl
Kolikrát jsme byli
nezmění, jací jsme
Když pouštíš spoušť
zabíjíme se
prolnuti ve výsměchu návratu
Na to nemysli
když ještě vzduch stoupá
z těl chycených průsvitem věčnosti
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Noc bez člověka? Bylo by náročný brodit se stále jen světlem...noc dá odpočinout, přikreje, ona je paní i toho času, ve kterém "o nic nejde", a proto ti může dát možnost zapomenout...na to kým jsi...a ty se můžeš aspoň na chvíli stát bez obav někým jiným...
ráda jsem se u tebe zastavila, Ophel, jestli mne tvý řádky přivedly úplně někam mimo tvou báseňkovou cestu, promiň, znáš mě, mý chodníčky jsou klikatý:-)
Krásnej den ti přeju:-)*
16.05.2024 11:19:43 | cappuccinogirl
Cappu, máš dovolení chodit libovolně po jakýchkoli cestách asociací, to je právě na poezii krásné a inspirativní - i pro mě! Děkuji :)*
16.05.2024 18:31:34 | Ophelia81
I já tobě:-)*
16.05.2024 18:35:16 | cappuccinogirl