Ve starých listech

Trnoucí tma
ta ztuchlá mršina vytuhla
a já nebyl doma
v želu strachu
mi vrazi zabili kočky
ostrými skalpely
co se mnou předly
a lízaly mi defekty
abych neumřel tak brzy
jako zralý muž bez vizí
což luna breptla do oken
žij zakřiknutý nevěrče
nebo se s tebou rozejdu
a nevysvitnu ti do očí
to stříbro prachu mlčení
z něhož šňupáš spánek věčný
cvrkajících kobylek
toho dne sem prchavě zmizel
ve starých listech
zablácených vzpomínek
a v tom i zapředl
tu bolestnou paměť hromů z neštěstí.